O autorovi

Hlavním tématem

celé tvorby je fenomén města, kterému se věnoval ve všech svých výtvarných formách až do roku 2010. V malbě a grafice je převáděl do magických metafyzických kompozic, které odkazují k lidské paměti jako nevyčerpatelnému zdroji hledání vlastní identity. Později je doplnila architektura skalních měst z důvěrně známého prostředí z dětství. Po roce 2000 téma rozšířily fotografické koncepty „zátiší“ a v kresbě a malbě abstraktní geometrické koncepty založené na rafinované iluzi prostoru.

Grafické práce

V grafikách využívá autor čárový linoryt, který uplatnil už v polovině 70.let v námětech reálií motoristického a automobilového sportu. Novou vizuální kvalitu získaly grafiky na počátku 80.let, kdy se výhradním tématem stává zobrazení prostoru komplexů městských architektur. Technika linorytu umožnila vytvořit konstruktivisticky cítěné koncepty plošných geometrických struktur, ve kterých mechanicky řazené horizontální čáry vytvářejí rytmizovanou šrafuru. Anonymní stavby jsou statické, s absencí obrysu a prostoru, jejich perspektivu buduje pouze přechod bílé a černé – světla a stínu s šedými plochami rozhraní. Právě kontrast mezi prostorovým cítěním architektury a plošným charakterem konstrukce čar vytváří jejich nezaměnitelný charakter.

Ke konci 80. let přestal autor tisknout; na začátku 90. let se ke své „tradiční“ technice vrátil, nejdříve drobnými a v závěru 2005 většími formáty, ve kterých problematiku prostoru různými způsoby dále varioval. Pracoval s náročnou technikou soutisku několika barevných vrstev. Městské scenérie nahradily blíže nespecifikované interiéry s nekonečnými labyrinty, připomínající vize záhadných bludišť židovského ghetta, známých z židovsko- německé literatury Franze Kafky, Maxe Broda, Gustava Meyrinka a dalších. K této inspiraci se autor otevřeně hlásí, stejně jako k obdivu k vrcholným dílům počátku italské renesance. V posledních linorytech, realizovaných do roku 2010, městské komplexy doplnila architektura skalního města, pískovcových stěn a jejich vrcholů.

Obrazy

Už první obrazy městských komplexů z let 1981 a 1982, které inspiroval pobyt v Berlíně a stipendijní cesta do italské Perugie, se vyznačují nezaměnitelným rukopisem. Souvisí s grafikami; v zásadě jsou převedením do malby. Exaktní realita města, anonymní statické komplexy domů, paláců a industriálních objektů se v nich mění v subjektivní, přízračné metafyzické koncepty s výraznou plošnou stylizací. Záhadné snové scenérie opuštěných stavení, prázdných městských zákoutí a prospektů, jejichž strohá průčelí se jako kulisy divadelní scény vynořují z podivného příšeří v nich existují v bezčasí, na hraně snu a reality, podobně jako osamocené objekty v ulicích a na náměstích, které občas zůstaly v těchto obrazech „zapomenuty“. Tato fantaskní, imaginativní malba zřetelně odkazuje k architektonickým konceptům italských klasiků metafyzické malby, jako jsou Giorgio de Chirico nebo Carlo Carrá, Vyhraněný smysl pro barvu se uplatňuje v používání staré tradiční malířské techniky čistých pigmentů, která modeluje jemné tlumené valéry téměř monochromních kompozic Originální vizuální kvalitu obrazů podporuje i adjustace do autorských rámů, která jim dodává charakter obrazů-objektů. Obrazy z posledního desetiletí jsou ryze abstraktní. Odkazují tak k prvním náznakům abstrakce v malbách z poloviny 60. let. Postupná formální redukce skládá barevné geometrické koncepty, ve kterých práce s prostorem a jeho konstrukce, zásadní rys celé tvorby vytváří iluzívní hru perspektivy. Tu rozehrávají labyrinty skládaných, vrstvených a překrývaných fragmentů s rafinovanou skladbou barev v alogických spojeních, která nahrazují optickou realitu. Stále zřetelněji se v nich uplatňuje trvale přítomný fenomén světla, zásadní stavební prvek celé tvorby.

Kresby

Kresba je paralelní součástí tvorby a svou výtvarnou formou souvisí s grafikami, především u souborů tušových kreseb štětcem, realizovaných od roku 1987. Výrazová úspornost a přesnost odkazují k exaktní povaze linorytů. Tématem je především architektura skalních měst broumovských stěn, převedená do sestavy jednoduchých linií, které budují imaginární objemy skalních útvarů, labyrinty stezek a skrytých vstupů. Černou tuš někdy zjemňuje kombinace barevných tuší nebo barevných inkoustů. Několik starších kreseb perem z poloviny 80. let je téměř vizuálním přepisem linorytů, kde přesně rýsované horizontální odstíněné linie kopírují strohá průčelí architektur. V posledních letech se výrazové spektrum rozšířilo o barevné kresby uhlem a křídou, s převládajícím charakterem malby. Dominantní struktura linií se postupně vytrácí na úkor modelace objemů a jejích tlumená, kultivovaná barevnost odpovídá obrazovým kompozicím.

Fotografie

Fotografické koncepty vznikaly systematicky od poloviny 70. let. Výchozím tématem byl také fenomén města, ale spíš v poloze dokumentů mizejícího světa městské periferie a industriální architektury. Od roku 2000 procházejí tyto původní negativy postupnou autorskou digitalizací. Zaznamenané reálie původně sloužily jako předlohy pro následné provedení v grafice. Některé fotografie a grafiky proto spolu přímo souvisejí a přímá konfrontace obou technik je v takovém případě záměrná. Jediným výsostným tématem fotografie zůstaly romantizující scenérie ruin v temných lesních porostech, připomínající melancholické krajinné meditace německého romantika přelomu 18. a 19. století C. D. Fridricha. Tyto fotografie byly zároveň fixací vzpomínek, ať již na prostor dětství v opuštěném pohraničí – důležitý aspekt celé tvorby, nebo jako reflexe míst jako je pražská periferie, Berlín, Drážďany, zdevastovaný Most, Broumov, italská Perugie a další místa. V posledních letech okruh tvorby rozšiřuje zátiší, ne ale v tradičním slova smyslu, ale spíše v podobě prostorových konceptů obyčejných věcí, které ho obklopují. V černobílých i barevných kompozicích dominují vzájemné vazby předmětů a jejich částí, vně i uvnitř. V postupném abstrahování a zároveň deformaci oba prostory splývají na úkor reality a čitelnosti. Zdánlivá nahodilost výběru a soustředění na detail směřuje k dalšímu promýšlení aktuálních možností fotografického média.